Cíněnka Strakatý samet alias Cíňa
|
25.12.2012 Boží hod vánoční.... a hodobožová miminka:-) Cíněnka povila 4 černobílé "kravičky" - 3 kluky a jednu holčičku. Všichni jsou úžasní a více se o nich dovíte na http://leawil.snadno.eu/Vrh-B-LeaWil.html. Všichni jsou v pořádku, porod proběhl dobře a celkem rychle. Maminka se vzorně stará a dětičky jsou nadmíru hodné, nehulákají a pilně sosají. další fotečky sledujete zde: http://cinenkass.rajce.idnes.cz/
18.12.2012 Hlášení po měsíci:-) Bříško roste, vážíme 14,30Kg, pečeme cukroví, chystáme Vánoce, ale zároveň se přeci jen trošičku bojíme, aby bylo vše v pořádku a mimísci vykoukli na tento svět všichni zdraví. Jo a to ještě musíme přečkat ten "konec světa" v pátek:-) No, v plánu je toho dost. Tak uvidíme, zda ježíšek naježí malé strakáčky přímo pod stromeček, nebo to bude den +/- Co myslíte?;-)
14. a 19.11. 2012 byla potvrzena Cíněnčina březost a přijímáme tímto záznamy na štěňátka vrhu B - více na našich druhých stránkách leawil.snadno.eu 18.11.2012 jsme přivezli nové překážky na cvičák a Cíněnka pozovala pro jejich dokumentaci. Zbožňovaný tunel nechtěla jen tak opustit:-D lezla do něj pokaždé, když běžela kolem, když tam někdo nechtěl, tak ho podběhla (ano všichni jsou na cvičáku větší než ona) nebo se mu vydala do tunelu z druhé strany naproti. Prostě je to naše malá strakatá tunelářka!
17.11.2012 se uskutečnil strakatý výšlat na horu Říp. Jelikož ale panička sloužila, tak sjme se nemohli zúčastnit osobně. Ale tento výšlap má ještě jednu důležitou událost. Pár lidiček se domluvilo, že založíme Spolek českého strakatého psa, protože je potřeba toto naše úžasné národní plemeno zviditelnit a jelikož mělo v září obrovský úspěch strakaté setkání č. 3, musíme trochu počítat s tím, že stejný zájem bude i za rok a sponzoři nedávají dary "soukromým" osobám tak rádi, neboť si to nemohou odepsat z daní. Cílem spolku jsou různá setkání strakáčů a jejich dvounožců formou nejrůznějších vycházek a výletů. Více se dozvíte zde: http://spolekstrakacu.cz/ listopad 2012 - čekání na ultrazvuk a potvrzení březosti vám přijde strašně dlouhé, ikdyž jsou to jen 3 - 4 týdny.... Jelikož není v první polovině březosti čubinku nijak extra omezovat (přesto jsme byli opatrní a neriskovali), absolvovali jsme prima akci s názvem Husa pod Smrkem 2012 neboli Husénka 2012. To se sejde partička dobře trhlých lidiček v kempu v Novém Městě pod Smrkem, zorganizuje výlet a výtečnou hostinu s martinskou husičkou, zpěvem a tancem. Původní plán byl vyjet lanovkou na Smrk a pěšky seběhnout dolů. Počasí však moc nepřálo, na Smrku ležel nepěkný mrak a silně foukalo i v nížině. Tomu bychom ani Cíňu vystavovat nechtěli. Jelikož s námi šel i můj bráška, i pro něj by to bylo náročné. Takže vzešla nová varianta - pěší výlet na Obří sud, do Lázní Libverda, kde se parata rozdělila na silnější a slabší - ti výkonější šli pěšky přes Hubertku zpět a jelikož Cíněnka už byla trochu tím bojem s větrem zmožená (v hospodě na čaji to okamžitě zalomila na paniččině bundě), přidali jsme se k partě "lenochů", sešli do Hejnic a zpět jeli busmo.
říjen 2012 - dělo se nám toho docela dost;-) Cíněnka si užívala krásného podzimu a vyšel nám článek v časopise Pes přítel člověka 11/2012 (viz záložka mediální hvězdy)
a jelikož Cíňa začala hárat, řešili jsme na konci října i návštěvu za ženichem... Tentokrát se Cíněnce vybraný tatínek moooc líbil, byla moc milá, hodná a s Atískem si krásně hrála a koketovala. Vše dopadlo tak jak mělo;-)
20.9.2012 jsme s Cíněnkou a ještě dvěma potkankami Radii a Divine vyrazily k profesionálnímu fotografovi Petru Čihákovi. Taková dámská jízda s cílem překvapit páníčka fotkami a kalendářem:-)
22. - 23.9.2012 byl výstavním víkendem s Mladé Boleslavi. V sobotu se sešlo ve třídě otevřené - feny 11 psích dam. Řekla bych - počet zcela nevídaný a rekordní (pamatuje někdo z výstavních mazáků tak hojnou účast v jedné třídě??). V nějaký slušný výsledek jsme s Cín ani nedoufaly. Ale když jsme vybojovaly 3 místo (V3), tak jsem si řekla, že na tom zas tak špatně nejsme:-) Posuzovala nová paní rozhodčí Simona Jemelková, která to brala z gruntu a přísně (poprvé nás někdo na výstavě změřil a prohmatal bedra a další věci... a poprvé jsme měli v posudku "statná kostra" (normálně míváme jemnou:-D)). A druhý den jsme měly nastoupit do kruhu v sestavě, která se umístila předchozí den na prvních třech místech. Jedna konkurentka nedorazila. Paní rozhodčí Košťálová se hodně dlouho rozhodovala, dokonce prohlásila, že je to na hod korunou. Nakonec rozhodvala dle běhu. Betyna byla lepší:-) Takže máme V2, res. CAC - a to též není k zahození. Posudky a diplom naleznete v sekci Cíniny úspěchy. Za V3 jsme sice žádný pohárek nebo placku nedostaly, ale Cín od paničky obdržela plyšovou pískací myš a náramně si užívala volnost v centru dostihové kruhu Krásné louky. Konečně nemusela být uvázaná v hnusné hlučné hale... A za r.CACíka máme placku na poličku.
7. - 9. 2012 bylo ale vrcholem sezony:-) Událo se více věcí. V tomto termínu probíhalo 3. Setkání strakáčů ve Věšíně. Pro nás první, protože předchozích jsme se účastnit nemohli. A byla to naprostá bomba, takže tímto chci i poděkovat organizátorům této akce za naprosto bezchybný program a fungování, protože ukočírovat tolik psů (kolem 80ti) a lidí bez újmy je již řádný kumšt. Na srazu měl být Anemosek a Adalka. Anemos nakonec nedorazil, ale jelikož jsme jeli na srz okolo, stavili jsme se na krátkou návštěvu a popřát "synáčkovi" k nareozeninám. Ano, ano - drouhou důležitou věcí byla oslava narozeniny Cíněnky (4 roky) a jejích dětí (1 rok) - společně 8.9.2012. Nakonec dortíky dostaly jen Cín a Adal - vzorné holčičky se nechaly vyfotit pozující, zblajzly dortíka bez kecání a dokonce na sebe byly hodné;-) Cíněnka také moc děkuje za dárečky od Anýskových a Adalčiných páníčků. Snad jsme prcky též potěšili těmi našimi;-)
11.8.2012 pomáhala Cíněnka ve Svinařích s rozebíráním zahradní miniželeznice a pozovala paničce na balících slámy
červene/srpen 2012 Prázniny proběhly v dosti hektickém tempu hlavně pracovně pro paničku. Všichni měli dovolené, takže sjme s Cíněnkou trávily většinu času v práci, po pohotovostech a v poklusu. Jediným takovým rozptýlením před "bezmotorovým obdobím" (= není auto, nejsou větší výlety) byl 21.7.2012 výlet do Dobříše na Festival psích sportů (CACIT) spojený s návštěvou u Ačetky:-) Acheta Aporia je dnes nádherná slečna, páníky má naproto báječné a všem moc děkujeme za příjemně strávené odpoledne;-) Cíněnce se nejvíc líbilo žužlat kostičku u Ačetky v pelíšku:-D Že příbuznost nezapřou, je dosti patrné z foteček;-)
30.6. - 7.7.2012 PSÍ TÁBOR! Naše premiéra. Na doporučení Petry s Bibčou a Kikčou jsme zvoli Svojanov. Jel s námi i páníček. Prý si aspoň v klidu dodělá účetnictví. V areálu je možnost koupání, takže bude i odpočívat (už bylo na čase). Jelikož už nebyly k dispozici chatky (přihlásili jsme se „pozdě“), měli jsme zajištěno ubytování v hotelu, který k areálu patřil. Mělo to jednu nespornou výhodu a pro páníka pracujícího na PC dokonce nutnost. Elektřinu. Ale ouha. Na pokoji byla pouze jedna zásuvka u dveří, postel a stůl byly na opačném konci místnosti. Pak tu ještě byla rychlovarná konvice, nabíječky mobilů a baterek – a všechno to chtělo svou „šťávu“. Co s tím? Po bleskovém ubytování jsme vyrazili zpět směr Moravská Třebová koupit prodlužovačku a rozdvojku. Můj „seznam na dovolenou“ přeci jen nebyl dokonalý. Přibyla na něm tedy další položka;-) Cíněnka má na cestování také svůj seznam. Panička jí však nezabalila její polštářek-hnusáček, přišlo jí to zbytečné. Proto si ho Cín při nošení věcí do auta donesla sama. Ale jinak klaplo všechno. Naše obavy z ubytování v pokoji přímo sousedícím s WC a sprchami (bylo slyšet fakt všechno), se ukázaly být liché. Všichni dvou- i čtyřnožci byli po celodenním tréninku tak vyčerpaní, že nikdo neponocoval a nedělal „bordel“. Však ono vstávání v 5 hodin ráno (pro účastníky „stop“ dokonce ve 4!), celodopolední intenzivní cvičení, pak koupačka v rybníce, lehký odpočinek, v pozdních odpoledních a večerních hodinách další cvíčo, a pak přednášky do půl desáté… odrovnají všechny. Do toho musíte ještě Vy i Váš pes stihnout snídat, obědvat a večeřet. U psiska samozřejmě kolem jídla i klid. Navíc na nás padl zrovna týden tropů, takže grogy byli psíci i páníčci. Náš původní program vypadal takto: 6:00 – 7:00 agility, 7:30 – 8:30 snídaně, 8:00 – 8:30 vystavování, 8:30 – 9:30 obedinece, 9:30 – 10:30 poslušnost, 11:30 – 12:30 oběd,12:30-… informační schůzka, často zakončená různými ukázkami výcviku, 15:00 – 16:00 frisbee trénink bez psů, 16:00 – 17:00 agility, 17:30 – 18:30 večeře, 19:00 - … dogfrisbee, 20:30 – 21:30 přednášky. Po prvním dni plných zmatků (prý každoroční klasika, nikdo neví, kam patří, nic nestíhá, zaspal atd.) a po zjištění, že to nezvládnete Vy ani Váš pes (a to jste chtěli i ty stopy vyzkoušet), program trochu umírníte a překopete. Takže jsme pak chodili: 6 – 7 agility, 8 snídaně, 8:30 – 9:30 obedience, pokus o poslušnost 2x od 10 hod. (poté, co pes s vyplazeným jazykem na mě koukal, co že je to „k noze“, jsme ji vzdali úplně a do 11 hod. jsme hodili „voraz). Před obídkem jsme si od 11 do 11:30 dali vystavování, a pak rovnou na oběd. Po obědě koupačka, panička šla poté na schůzi a páník s Cíňulí na odpolední siestu. Pokud byla síla, šla jsem bez psa od třetí hodiny zkoušet házet talířem a od 16 hod. nastupovala i s Cíňou na agility. Pak opět klídek, koupání, večeře a vyzkoušení coursingu. Ten chtěl vyzkoušet hlavně můj muž. Po upozornění, že leckdy se začínajícím pejskem musí páníček oběhnout celé coursingové kolo, protože hafan neví, co má vůbec dělat, jsem prohlásila, že já rozhodně neběžím. Chlap to nevzdal. Opravdu musel s Cíňou oběhnout celou louku a střapec „zakousnout“ sám. Aspoň víme, že Cíňu nijak netankuje honění „něčeho“ plastového a šli jsme raději zkusit trénovat dogfrisbee. To už vypadalo nadějně, takže v tom budeme pokračovat. Flyball jsme vzdali úplně hned od začátku, protože Cín odmítá držet v tlamě tenisák. Škoda, že se nedá dávat do boxu pískáčekJ To by byl fofr! Pro neznalé: pískáček je gumový míček s obličejem a píská. Bez něj (krom polštářku) Cíněnka nikam neodjíždí. Pískáček u nás ale na táboře sehrál jinou obrovskou roli. Naučil Cíňu chodit do vody a plavat! Psa, který téměř 4 roky svého života obcházel každou louži obloukem. Psa, který když se dostal k vodní ploše, se vyvlékl z obojku a s panikou prchal opačným směrem. Psa, který nesnáší déšť a mokrou trávu… Začalo se polehoučku, páník ve vodě, panička na břehu, pískáček na mělčině. Vida, „to mokro“ pacičky pejskovi neukouslo. Balonek se ale špatně chytal do tlamky, klouzal po hladině, potápěl se při snaze ho chytit předními zuby. To Cíňu dostalo do vody až po bříško a občas i omylem do pár temp, kdy už packy na dně nestačily, a balonek už v tlamě skoro byl. Naučila se postupně ponořit čumák i po hladinu, aby dobře uchopila míček. První pokusy se samozřejmě neobešly bez frkání a kýchání vody z nosu. Pak zjistila, že stačí při ponoření vzduch vyfouknout a voda nemá šanci natéct do frňáčku. Z pár temp se stalo pár metrů, nakonec ani nikdo z nás nemusel do vody a Cíňa si pro pískáčka chodila sama. Sice to nikdy nebude takové to bezhlavé skákání ze břehu pro aport, jak jsme viděli u jiných, ale to mě netrápí, spíš naopak. Nebude tu riziko zranění po skoku do neznáma. Lepší je chodit do vody rozvážně a pomalu. Toto je náš největší táborový úspěch. začátky plaveckého výcviku http://www.youtube.com/watch?v=IGGB_5Gr8Oo plavemééééé http://www.youtube.com/watch?v=h88LTe_2OLc Vrcholem všeho byl „závod“ s borderkou. K míčku sice doplavala konkurentka první, ale Cíňa si pískáčka nikdy vzít nenechá. Milé kolii vlezla ve vodě na záda, ta balonek pustila, protože jí hrozilo utopení, a Cíněnka pískáčka vítězně popadla a pádlovala ke břehu, kde byla dříve než černobílá kolegyně. http://www.youtube.com/watch?v=YFU5dIN2Blc závody s páníčkem http://www.youtube.com/watch?v=CkXmX8e6azc
Samozřejmě jsme se toho naučily s Cíněnkou o hodně více. Agility se spíš učila panička – jak správně navádět na překážky. Cíňa hopsat, lézt a probíhat umí od štěněte. páníček točil naše hopsání http://www.youtube.com/watch?v=XOP5s8YVdMg http://www.youtube.com/watch?v=yEmmAUdl1rQ http://www.youtube.com/watch?v=qoHaHHrFd3o
Oslovily nás i obedience, na vystavování jsme se dozvěděly, že jsme vše doposud dělaly špatně a na dogfrisbee si panička málem vyhodila napravená záda. Předposlední den probíhala táborová výstava, kde se Cín dostala až do finále. Ale pak nám to trochu zkazil páníček, protože fotil kolem kruhu a Cín zajímal více on, než postoj před paní rozhodčí. To pro nás znamenalo selekci ven. Také to byl jediný okamžik za celý tábor, kdy jsme všichni krásně zmokli přímo na place. Jinak jsme měli až tropické počasí. Pouze dvě noci v týdnu proběhly bouřky, ale to byli již všichni zalezlí v pelíšcích a ráno nás zas tahalo sluníčko a jasná obloha ven. Poslední den se konal závod v agility a ač Cíňa celý týden na trénincích lítala vzorně po parkuru (kazila jí to jen panička), tak na závodě si řekla, že je to pěkná bžunda a některé překážky si dala hned několikrát. Ale nevzdaly jsme to a závod doběhlyJ Ještě teď slyším poznámku trenérky: „Ale evidentně jí to baviloJ.“ I přesto dostala Cíňa medaili za krásné 20. místo. Poslední jsme nebyly;-) Já jsem si na táboře koupila hodně zajímavého psího čtení, abych svému psu porozuměla lépe. Rozhodně se už teď těšíme na příští rok! A všem doporučujeme: Jezděte na tábory! Užijete si hodně legrace se svým čtyřnohým kamarádem, najdete spousty stejně „trhlých“ nových přátel a naučíte se tolik věcí… mimo jiné i lépe chápat svého psa a tím zlepšit váš vzájemný vztah. 25.6.2012 Jsme si udělali výlet do Hradce Králové. Cíňa jela na vyšetření srdíčka, protože se paničce zdálo, že na RTG hrudníku (foceno kvůli průdušnici) bylo srdíčko větší a kulatější, než by mělo být. Poslechem na srdíčku problém nebyl žádný, ale existují srdeční vady, které jsou o to zákeřnější, že je slyšet nelze a odhalí je až specializované vyšetření na sonu. A jak je známo, u strakáčů se občas nějaká ta srdceční vada objeví, tak jsme potřebovali vědět, zda musíme změnit aktivní režim a vyřadit Cíněnku z dalšího chovu, nebo je vše v pořádku a sportovat můžeme dál. Vybrali jsme si lékařku, která má na diagnostiku srdečních vad akreditaci (zjistili jsme na Klubu bulíků) - paní doktorku Vilmu Hypskou. Velmi milá paní, Cíněnku chválila, jak krásně zvládla zdlouhavé a ne zrovna pohodlné vyšetření srdíčka z obou stran, ani se nehnula, byla vzorná - to se prý pracuje jedna báseň. Závěr zní: Cíněnka Strakatý samet je zdravá, srdíčko je v pořádku:-) Potvrzení naleznete v sekci "Papírstvo" a u CHS LeaWil v sekci "PP a dokumenty" videa z června: praní polštářku-hnusáčka (přímo antická tragedie, Cíněnka se odmítla hnout od pračky, neustále koumala, jak se dostat dovnitř a polštářek vysvobodit) http://www.youtube.com/watch?v=EcEfyH2N3gI a domácí agility, reps. byl natáčen klasický strakatý "rapl", při kterém se Cíněnka jen tam mimochodem dala několikrát sama tunel, aniž by jí to někdo učil http://www.youtube.com/watch?v=PQWYmwkBdu0 16.6.2012 se konala Klubová výstava v M. Boleslavi. Cíňa se účastnila hlavně kvůli psychické podpoře našeho dítěte Anemose. Byla to jeho první výstava. Anýsek však s páníčkem nastoupil do kruhu a všem vytřel zrak! Ze čtyř hafanů se úmístil na 1. místě (tedy V1 a CAJC) a ještě si odnesl BOJ. Cín už tak nezářila, protože pan rozhodčí Havelka má nějaký problém s chybějícími zuby (ač se to u strakáčů nehodnotí, protože jim chybět můžou), dostaly jsme za ně D (naše první Déčko:-D). No co. To nás nijak nerozhodilo, měli jsme obrovskou radost z Anýskova úspěchu a doufáme, že takto bude zářit i na dalších výstavách! Premiéru měl i Edík (Albert ze Strakatého dvorku), který se svou paničkou doplňoval posádku logana. Páníček Cíněnky tentorktá nejel, měl akci v Neměcku. Takže byla dámsko-psí jízda a věřím, že naši noví přátelé a pasažéři si den náležitě užili, vždyť Edík vybojoval krásné druhé místo hned za Anýskem.
10.6.2012 jsme měli pěkně nabušenou neděli. Konal se totiž fotosraz pod taktovkou fotografky Anety Jungerové, u které strakáči na FB vyhráli "své focení". Na výlet s námi jeli i Edík s paničkou Ivou. Nejdříve jsme se stavovali v Pet Centru na Černém Mostě, kde se nám oběma podařilo konečně sehnat padnoucí náhubky na strakaté tlamičky. Nijak extra nás netěšilo počasí, vyjížděli jsme za relativně slunečného, ale Praha nás vítala neustávajícím deštěm. No do srazu chvilka zbývala, tak se šlo do Ikey. I s hafanama. Víme, že můžou. Jaké bylo překvapení, že krom náhubku musí být hafan nově i v nákupním košíku:-) No těm našim to nečinilo věští potíže - proč se nepovozit, že? Je jsme budili trochu pozornosti. "Jé, hele, oni se vezou, to jsou hezcí pejsci, a jsou stejní!":-))
Pak následovala zmoklá strakatá akce u Hostivařské přehrady. Dokonce se Cíňa celkem vycachnovala a přežila déšť bez pláštěnky:-) Co taky jiného, když ostatní strakáči lítali jen tak, to bylo přeci jen silnější, než řešit mokrý kožíšek.
Myslím, že se Anetce fotky povedly i přes veškerou nepřízeň počasí.
Když jsme sebe a čoklíky vysušili, vypravili jsme se ještě metrem do centra pro dvě nové potkaní slečinky. Psíci byli v metru i v chovatelské stanici vzorní. Cíňa přeci jen myšáky zná, tak ji to nijak nerozhodilo. A Edík čuchal a čuchal a když jsme mu dali očuchat potkaní miminko, byl překvapený ale něžný, neměl tendenci lovit. Výlet to byl náročný, ale určitě plný zajímavých zážitků pro všechny. 9.6. 2012 se panička nudila... a vzniklo z toho co? Fimo-šperky s motivem kožíšku ČSP:-P tak kdyby měl někdo zájem, jsou k mání;-)
26. - 27.5. 2012 - náročný květnový víkend... V sobotu jsme vstávali v půlšesté ráno. Teda panička. Páníčka a pejska vykopala až po čtvrt hodině, abychom všechno stihli. Vyráželo se směr Litoměřice - Mezinárodní výstava psů. Podařilo se nám zaparkovat přímo v areálu výstaviště. Cíněnka měla ve své třídě ještě dvě konkurentky - polosestru Delu Strakatý samet a dlouhosrstou hnědou Amandu Pharlap. Pan rozhodčí Beradze Iuza rozhodl, že je Cíněnka z těchto tří nejkrásnější:-) Takže jsme měli obrovskou radost z našeho prvního CACe a odnesli si krásnou zlatou medaili. Pak jsme šli ještě fandit kamarádům ze cvičáku - dlouhosrsté kolii Feebee a šeltiákovi Citimu. Pak už jsem čekali na odpolední soutěže, nakoupili potřebné na výstavě a Cíněnka si vybrala hračku za odměnu (kupodivu vyhrál opět pískací balonek:-) - jak originální).
Den však výstavou daleka neskončil. Následoval přesun Litoměřice - Frýdlant v Čechách. Paničky teta slavila pěkné kulatiny. Bíglice Tina už byla na místě, domácí dědoušek ovčák maxík nejprve pouště hrůzu, takže seznamování probíhalo na vodítkách a pomalu, ale nakonec hafani usoudili, že se všichni an jedné zahradě snesou a krakeni byli vypuštěni. Cíňa byla ve svém živlu, spousty drbačů (upozorněných, že ze stolu nesmí nic upadnout), všichni chtěli vidět Cíninu medaili, tak se ještě pozovalo a byl i potlesk:-). Jen toho bylo na jednoho malého čoklíka za ten den dost, tak si naše malá milá ustlala na svém pelíšku od stolem a chrupkala, když se páníci nezvedli od stolu. To byla jak ocásek a hned si smečku šla hlídat, aby neutekli bez ní.
Asi uznáte, že po takové sobotě se našemu medailistovi moc z postýlky nechtělo. Venku se na sluníčku opalovala, odpočívala, ale na krátký výletek s páníky na kyselku přeci jen šla (co kdyby ji nechali na chatě samotnou a ujeli pryč, všechnos e musí ohlídat).
květen 2012 a jeho svátky jsou ve znamení výletů a poznávání. Svátek práce jsme "oslavili" flákáním a výletem na Kittelovu pouť. Bylo krásně, Cín si to užila se vším všudy i s prohlídkou Kittelova domu a opalovačkou na terase hospůdky, kde si pánečci dali obídek.
8.května se vyrazilo vlakem do Löbau. V depu nanás čekali průvodci. Nečekaně nás pozvali na místní výstavu tulipánů, ale mělo to háček, resp. nakonec se ukázalo, že pořádný hák. Nesměli tam pejsci. To by nebylo tak hrozné, protože s tím tam počítají (našinec by se měl poučit). Na travnatém parkovišti mají vystavěné kryté kotce, kam si pejska odložíte, dostane vodu, jsou nabídnuty i granule (ty jsme s díky odmítli). Nějak se ale nepočítá s pejsky-závisláky, jak je ta naše můra strakatá... celé údolí vědělo, že je tam zavřená a chudinka týraná samotou v cizím bez pánečků. Panička to s nervama nevydržela a po deseti minutách příšerného nepřerušeného psího vytí šla nebohou strakatou vysvobodit a zachránit tak příjemné zážitky ostatní. Strávila tak panička s Cíněnkou hodinu na parkovišti (naštěstí měla panička pořádnou bichli ke čtení). Následovala prohlídka depa a rychloprohlídka KönigsTurm - známé zdobné věže ze železa.
Největší zážitek asi Cíňa měla z návštěvy Vratislavického pivovaru Konrád. Exkurzi páníčků po pivovaru prospala v autě, následně byla vypuštěna ven a hle, objevila se nová kamarádka Boženka:-) Boženka je slečna prasátková, chována v bytě jako pejsek (páníček je alergický na všechna jiná zvířátka). Cíňu neskutečně zajímala (zato Božka měla hafuškovou zcela na háku). Ale prasátko neznala, tak měla respekt a maličko se i bála, přeci jen, Boženka byla trochu větší než Cíňuch a rozhodně o dost těžší...
závěr dubna patřil Toníkovi, kterého jsme navštívili 29.4. (více na leawil.snadno.eu - vrh A), čarodky jsme přežili ve zdraví, před ohňstrojem jsme se schovali včas k Tinečce. Jinak jakési předčarodějnice jsme oslavili s hafanama na cvičáku již v sobotu 28.4. Ti měli celý večer prééé a moc se jim to zamlouvalo. Somrovali na dvounožcích ochutnávku, naštěstí většina páníků byla rozumná a hafani nic z buřtů a podobných "nezdravostí" nedostali. Maximálně kousek suchého chlebíka a své pamlsky. Cíněnka vypadala mezi ovčáky, švýcary a choďákem trochu nepatřičně, ale jako jediná hlídala klid na cvičišti, když si "služební" plemena hrála na aportek.-)
duben 2012 - máme toho za sebou hodně. Z těch horších komplikace po hárání s dělohou, pokousání od agresivního staforda, ale i lepší zážitky jako výstavu For Pets, setkání s dcerou Adalkou (více na leawil.snadno.eu - vrh A) a prima blbnutí s Edíkem (Albertem ze Strakatého dvorku).
Březen 2012 - naše áčkové dětičky oslavily půl roku, všem to moc sluší, podívat se můžete na naše stránky CHS LeaWil (vlevo ve sloupci přímý odkaz). Cíněnka má smysl pro humor i vážné věci, když se musí fotit:-) jak dosáhnout thymolinového úsměvu? Podrobný návod najdete níže...
naše fešanda Cíněnka Strakatý samet (foceno 23.3.2012)
Únor 2012 poněkud nám dal zabrat co se sněhu týká, Cíňa musela rozšířit garderobu. Závěr února a začátek března Cín oslavuje háráním. Žeby už tu skutečně bylo jaro?
Leden 2012 Silvestr a Nový rok jsme zdárně přežili, Cín nejhorší čas petard strávila na WC - doslova, neboť to bylo jediné místo, kde nejsou okna je ve středu bytu a je tam nejmenší hluk, našla si to sama, nechtěla nikam jinam. A jelikož tam byla zima, tak dostala deku a paničky bundu a šátek. Konečně někde usnula. Chudínci naši čtyřnozí špatně snášejí tyhle hlučné výplody lidské civilizace:-(
Pozitivnější již v lednu bylo to, že panička jela s kamarádkou - kolegyňkou pro jedno pinčí štěně, jmenuje se Agátka a Cín má konečně řádnou kámošku na lítání po chodbách kliniky:-) (s Dalillkou to moc nejde, ta na honění moc není)
Dále jsme se s Cíňou (jak jsme slíbili) přihlásili na náš první psí tábor:-) Tam si naše strakatá bude moci vyzkoušet ledacos - uvidíme, co ji bude nejvíce bavit a čemu se budeme dál věnovat.
24.12.2011 Vánoce!! Pro hafany stejně nelepší svátky, ale když si páníčci nedají pozor, tak můžou být i nejhorší. U nás jsou naštěstí všichni rozumní, takže se nekonaly žádné zažívací potíže:-) Cíňa dostala interaktivní hračku a spoustu pro ni vhodných dobrůtek. Z hračky se těšil pod stromečkem i Cínin kamarád Fleky. Ten tedy dřevěné poklopečky považoval za úžasná žužlátka, takže mu byla vždy včas odebrána, aby nám hračky chvilku vydržela:-)
panička dostala i památeční hrníček - jestlipka poznáte kdo na něm je:-))
17.12.2011 Nepříjemné počasí, lezavo, mokro... psa by nevyhnal. Ale ven se musí. Měsíc máme doma ležet obleček s nohavičkami... Cíněnka prohlásila, že se v něm chodit nedá - stála jak tvrdé "Y" a když ji panička k pohybu donutila, chodila jako parkurový koníček. Usoudila, že to byla špatná investice. Stejný problém však měl i sousedovic Fleky - ale venku prý běhá normálně a dokonce nosí i botičky. Mrkněte, jak se (NE)dá hýbat venku v oblečku s nohavičkami:-D http://www.youtube.com/watch?v=Q1HGhyitruo jinak ještě stacionární foto dvou ztřeštěnců
 9.12.2011 Cíněnka si zas užívá "svobody". Oslavila v Písku s páníčkovou babičkou její 100 narozeniny, spojila to s výletem do Rakouského Styeru, aby nevyšla z "mateřského cviku" tak občas srovnala Flekyho, který byl v Písku též. Nevadí jí ani trochu, že Flekouš je 2x tak velký, prostě ho vychovávala jako malé štěňátko, tak ho tak bude brát stále - poslouchat se musí, ikdyž "syneček" trochu přeroste přes hlavu. Též si Cíňa užívá zimy - ale zimy v teple krbových kamen (venku to není úplně ono, válení u kamen je lepší:-P). Miluje pečené kaštany, když ví, že se na kamnech dělají, nehne se, dokud nějaký kousek nevyfasuje.
5.11.2011 odešlo Cíněnce poslední dítě... Smutná byla, nemluvila s námi celý den a noc, odmítala jíst a pít. Druhý dne ji ale panička vytáhla na cvičák ( po 4 měsících) a to bylo radosti:-) Staří kamarádi, sranda, skopičiny, dokonce jí ani tentokrát poslouchání moc neobtěžovalo:-D A co ji musíme pochválit, tak na to, že byla opravdu 4 měsíce bez jakéhokoliv tréninku a drilu, tak poslouchala moc pěkně. Poměrně rychle se dostala do starých kolejí klasického denního režimu, zatím vypadá i pěkně - štěněčí granulky jí zlepšily postavu, má krásných a slušivých 14kg, tak uvidíme, jak to bude dál vypadat, když přejdeme zpět na dospělácké a zvýšíme aktivitu. Jestli nám holčika zas nezžížalkovatí;-) Panička Cíněnce pořídila i novou garderodu na zimu, přeci jen byla matka zvyklá dlouhodbě na 23°C a teď je nám už venku slušná zima. A loňský "kožíšek" se už trochu rozpadá.
zateplený obleček do mrazů vypodšívkovaný do větru a plískanic 25.10.2011 Cíněnka doprovázela děti na kliniku na čipování. Vítala staré známé velkolepým způsobem, ale když jí začali "trápit" děti, tak to vše bedlivě hlídala, jako každá správná máma a srkala do všeho čumák, blafala, když prcek plakal u čipování a hned ho kontrolovala, když byl propuštěn z náručí těch tyranů. Panička stihla dodělat oboječky pro mimča na památku a stejný vyrobila i Cíněnce, aby netrhala "rodinnou" partu. Jak jim všem sluší, posuďte sami.
22.10.2011 Cíněnka je svědomitá maminka, ale přeci jen už svých miláčků má občas plné zoubky díky jejich zoubkům, tak se uchyluje na spaní do různých koutů. Až to vypadá, že máme např. bezhlavého psa:-)
9.10.2011 Náročný den pro Cíněnku, páníčky i miminka. Přijeli se podívat další budoucí majitelé, z miminek byli unešení, takže máme tímto všechna mimča zadaná;-) Páníčci jsou všichni moc fajn a ikdyž odchod našich ratolestí opláčeme, budeme vědět, že jdou do hodných rodin, kde je budou mít rádi, možná i trochu rozmazlovat;-D A dětičky se jim budou oplácet zlobením, lumpačením, likvidací nejrůznějších věcí, ale hlavně bezmeznou psí strakatou láskou! Cíněnka všechny poctivě přivítala, všem ukázala, jaké má hračky a snažila se soustředit pozornost na sebe (což bylo dost těžké, při tak krásných miminkách, které si nadělila). A určitě ji potěšily pochoutky, které i tentokrát dostala:-) 4.10.2011 Cíněnka už si občas i ráda ustele mimo bednu, přeci jen jí ti malí "otravové" nedají pokoj a navíc nám začali růst zoubky a už to ani není moc příjemné. Máme spoledního volného chlapečka! Krasaveček k pohledání - uznejte sami;-) Anthos Bellus hledá hodného páníčka
28.9.2011 se byli na miminka podívat budoucí páníčci. Cíněnka byla vzorná, sice na začátku všem naštěkala, dokud byli na chodbě, ale jelikož přinesli nějaké "úplatky" (za které děkujeme), tak už byla klasicky vítací. Miminka si sledovala a hlídala, ale nebyla na nikoho ošklivá. Včerejškem jsou tedy zadané obě holčičky. Další klučík je zamluvený předběžně (není upřesněno který) a pokud ani jeden z chalánů nebude dlouhosrstý, je poslední chlapeček volný a k dispozici. 27.9.2011 Kdo paralelně sleduje stránky naší CHS, ví, jak se věci mají, jak miminka rostou. Čtyři rarášci již mamince pěkně ukazují, zač je toho loket. Drze se jí věší bezzubými tlamičkami na uši, za krk, otvítrají si na ní tlamu... Až tam budou zoubky, bude hůř:-) Cíněnka už si i ráda lehne mimo bednu někde do klidu. Jakmile ale někdo z prcků zahuláká, hned je zpět a kontroluje, zda nedošlo k nějaké újmě na zdraví. Tento týden nás čekají první budoucí páníčci a příští týden druhé odčervení.
19.9.2011 Maminka vzorně kojí, ikdyž občas si už od miminek i ráda na chviličku odskočí. Ale jakmile někdo z nich zakňourá, hned je maže zkontrolovat. Bumbrlíčci rostou a každým dnem čekáme, až otevřou kukadla. Cíněnka taky trochu přibrala od porodu (půl kilča), takže jsme rádi, že to tak báječně všechno zvládá.
10.9.2011 - miminka nám přibírají, jsou tak kouzelná, že se moje fotografické já pěkně vyřádí:-) jelikož nelze všechny fotečky cpát sem, založila jsem Cíně osobní album na Rajčeti, takže vše budu dávat tam http://cinenkass.rajce.idnes.cz/ a vy se můžete kochat také:-)
8.9.2011 Oslavila své třetí narozeniny poněkud originálně. Nadělila si pět krásných dárečků:-) 3 chlapečky a dvě holčičky. Po své bábě Bali Libachar pokračuje v této záhadné tradici (ta prý též povila svůj první vrh na své narozeniny). Podrobnější informace o mimíscích a jejcich prospívání se dozvíte na stránkách naší CHS LeaWil (viz záložka, která vás na ně převede).
6.9.2011 Cín váží 15,20 kg, v pondělí se objevilo první mlezivo, začínáme chodit častěji ven, otravovat o pamlsky (normální baštu zas nechce), lepit se na paničku... už to bude za pár... O víkendu panička dotvořila mezidíl do ohrádky a úchyty pro ohrádku k porodní bedně. Vše je nachystáno, všichni v očekávání a napnutí. Jen Cíňa to má na háku;-) Co ji ale obtěžuje, je to velké bříško, omezuje ji v pohybu, nějak se nevejde tam, co obvykle, a tak vždycky hekne, když se bříškem někde dotkne. Do pár dní tu máme malé pískáčky. 31.8.2011 - Cíňa nám váží úctyhodných 14,55kg, měříme teplotu, přeorganizovali jsme obývák, aby měla maminka a mimča dost prostoru i pro následnou ohrádku. Mamině došel poslední obojek (měl dojít s tyrkysovým, ale někde se stala chybka, takže došlo k výměně a máme již své "vážky" doma). Porodní bednu panička trochu vytunila samolepkama, co zbyly ze zdobení "žracího" koutku. Co z toho vzniklo, posuďte sami:-) na obrázku s ohrádkou samozřejmě nebudou ty kabely a zásuvky, přijde tam ještě podlážka, která bude sahat až na zeď, aby ji mimísci nezačuňátkovali. A přibude ještě jeden mezidíl, aby mohla maminka chodit ven a mimča zůstala v ohráce, co by vrátkama nešlo (mimča by prolezla) a máma zas takovou ohradu nepřeskočí.
25.8.2011 Kontrolní sono miminek, zda jsou srdíčka v pořádku. Vypadají akčně, posoudit můžete z videí:-) http://www.youtube.com/watch?v=tO5du847BVs (srdce napříč) http://www.youtube.com/watch?v=meCiVly1VBc (srdce páteř 1) http://www.youtube.com/watch?v=l6DU1-hyUmw (srdce páteř2) http://www.youtube.com/watch?v=2CeG6yl5ov8 (doppler) Cíňulka dneska konečně spala celou noc bez většího cestování. Už ji to asi dost zmáhalo. Až se trochu ochladí, bude i lépe. Potvůrka malá si zvykla, že za spapanou celou mističku dostává odměny, tak je teď tvrdě vyžaduje. Nedej bože, když na to panička zapomene. To si pro ni dojde do pracovny a kňourá tak dlouho, než pochopí, zvedne se a Joyku navalí:-) 24.8.2011 Po příšerném létě tu máme závěr prázdnin s ještě příšernějším vedrem (asi to počasí chce školáky o posledním prázdninovém týdnu umlátit). Cíňule váží 14,15 kg, vedro snáží obtížně, což v jejím stavu a nějakých 14 dní a kousek do porodu není s podivem. Naštěstí většinu týdne trávíme v práci v Tanvaldě, kde je krásných 21°C. Jen ty středy v Jablonci... A hlavně noci doma, asi si dneska usteleme v obýváku, je tam přeci jen trochu hladněji než v ložnici pod rozpálenou střechou. Cíňa se chudera celou noc stěhovala z pelechu na zem, do postele, do pelechu, na lino.... Už neví kam a jak si lehnout. Bříško roste, je horké, tak snad nebudeme mít vařená miminka:-) Připadalo mi to dnes trochu nevhodné, ale objednala jsem vyhřívací dečku. Přeci jen, až tu budou mimča, bude už chladněji a barák se vytápí hůře než panelákový byt. Raději být připraven na vše... Tak myslete na nás a naši nastávající maminku, ať těch pár dní doklepeme ve zdraví.
a abychom tu pořád netočili jen o miminkách - tak ještě nějaké novinky: panička pořídila Cíně "garderobu" obojků (když jsou tak krásné a v akci, nekupte to:-D). Podotýkám, že primárně jsou určeny pro chrty - ale uznejte sami, že strakáčkovi moc sluší taky;-)
17.8.2011 - Cíňulka každým dnem přibírá kolem 100-200g. Bříško roste, špunti se mají k světu (podrobnější info o miminkách na www.leawil.snadno.eu). Mamka slušně baští - musí několikrát denně v manších dávkách - přeci jen střívka začínají mít málo místa. Pohybujeme se rozvážněji, ale když nás to čapne.... tak se lítá i za pískáčkem, a to se může panička stavět na hlavu, stejně naše maminka bude střelená:-)
10.8.2011 - Naše nastávající maminka pěkně zlobí s jídlem. Jako každá správná těhotná má nechutenství a pachutě. Problém je, že začala odmítat své dosavadní jehněčí granulky pravdu kompletně. Ryba nám nechutná už déle a kuře nemůžeme. Co s tím? Jaké granulky na trhu ve formě Puppy s jinou příchutí najít? Panička pátrala 2 dny na internetu, než našla králičí:-) Ty docela papáme, bobeček je konečně krásně tuhý a ukázkový a jen 1-2x denně;-) Chystáme další nezbytnosti pro porod a miminka, o víkendu jsme si dovezli porodní bednu (moc díky otčímovi - je suprová!).
Další fotečky miminek v Cínině bříšku - 32. den:
31.7. a 1.8.2011 - Cíněka podstoupila sono kvůlii potvrzení březosti - a ejhle, mimísci tam jsou:-) Tak držte palečky, ať je zdárně donosíme! Porod by připadal na půlku září. Pár obrázků pidimiminek:
červenec 2011 - pro Cíněnku i její páníčky trochu hektický měsíc. 9.7.2011 výlet za Brno k Barberovi Rubínový květ - ženich a budoucí tatínek našich štěňátek. Pobyt jsme spojili s návštvou farmy Bolka Polívky (ubytovaní jsme ale byli v příjemném Penzinu u Kalábů - doporučuju, s pejsky nemají problém a výborně tam vaří;-)). V neděli návštěva Vyškova a tamního Zoo parku. Pro Cíňu spousty nových zážitků. Krytí se podařilo, ač bylo vedro k zalknutí a všichni zúčastnění i přihlížející brzy odpadli. Cíňa se setkala se spoustou nových zvířátek, absolutně neprojevovala žádné negativní emoce. Ukrutně ji všechna zajímala, čumáčkovala by se s kde čím:-) http://lew.rajce.idnes.cz/Olsany_a_okoli%2C_Farma_Bolka_Polivky/ http://lew.rajce.idnes.cz/Vyskov%2C_ZOO_park/
25.6.2011 - Cíněnka začala hárat a na dnešním cvičáku (26.6.) byla náležitě protivná na všechny, kdo jí čuchali k prdelce (bylo jedno, zda čuba nebo pes). Ohrnovat pysky umí pěkně:-) A jelikož je Cíněnka při papání prasátko (potřebovala by blatníky), tak jí panička krom kompletního úklidu musela její žrací koutek trochu vyzdobit.
18. - 19.6.2011 - perný víkend pro Cíněnku i paničku - skládaly zkoušky ZOP a ZZO. Byly úspěšné:-D Ale ty nervy.... panička oba dny vstávala ve 4 ráno, protože spát nemohla, strach byl z počasí (Cíňa by v dešti a mokru asi nic nezvládla), ale někdo nás nahoře měl rád, tak se to sice trochu honilo, ale nepršelo, mokro trochu bylo, ale Cíňulka se v tomto překonala a všechna odložení zvládla na plný počet bodů. S individuální poslušností to bylo horší, protože se nervozita paničky přenesla i na hafušu, a tak se ledacos "voralo", ale zas se napravilo speciálními cviky a skupinovou poslušností, kde to bylo téměř excelentní. A jelikož byla Cíněnka takhle šikovná, tak jí panička stihla ušít 2 nové obojky za odměnu:-) a samozřejmě byla i mlska.
12.6.2011 dnes jsme na cvičáku pěkně zmokly a odložení za lijáku Cíněnka fakt neuležela, musela si aspoň sednout:-) a jelikož pršelo fakt vest, tak jsme šli nakonec cvičit do lesa - velmi zajímavý a nový zážitek - hlavně hromadné volno mezi stromy:-)) ale nikdo nechytil stopu, všichni přišli.
11.6.2011 - celodopolední jízda v historické tramvaji a návštěva Libereského jarmarku - pro Cíňuli spousty zážitků. Jak jízdu v tramvaji nemusí kvůli hluku, tak tentokrát bylo tolik vjemů, že jí to ani nevadilo:-) Pánííček dělal průvodčího a všude kolem spousty hladícíh dobrovolníků...
8.6.2011 - Cíněnka má zážitky s exotickými zvířátky:-) Jak je zvyklá na potkany, tak ji nějaká agama vousatá či želva nádherná nijak neděsila, naopak, se všemi byla kámoška, spíš se divím, že neschytala jednu do čumáku.
21. - 22.5.2011 Výstavní víkend v Litoměřicích Perný víkend jak pro páníky, tak pro Cíněnku. Už jen to sobotní vstávání v 5 ráno nebylo příjemné. Po cestě se všude v údolí válela mlha, stejně tak v areálu výstaviště - první den (Národní výstava psů) měli strakáči kruh venku - takže bylo trochu nepříjemně, než se mlha zvedla. Ale ani pak se moc nedařilo, paničce se z rýmy rozjel pěkný kašel, celý den s tím běhala venku, s Cíněnkou vyběhaly jen VD1 (prý nám chybělo moc zubů). Ani někteří strakatí kolegové na tom nebyli lépe. Pan rozhodčí byl velmi přísný. Ke všemu jsme pěkně zmokli kolem běda - kdy proběhla bouřka s průtrží mračen a kroupami - takže paniče navíc mokrá, klepala kosu... Aspoň že v autě bylo sucho, dalo se převléct a na chvilku klimbnout - usnuli jsme všichni tři:-) Po probrání jsme vyrazili do centra na prochajdu, což bylo v celku příjemné (Cíňa se nechala "venči" od malé slečny v opatství) a následně hezky zpět na přehlídku národních plemen. Poté jsme se jeli ubytovat. Opět smůla, slavila tam svatba rovnou od okny na dvoře, takže jsme měli hudbu a mecheche přímo v pokoji až do tří do rána... Což teda paničce moc nepřilepšilo a po 3 trhavých hodinách spánku a pocení se se probudila s pěknou laryngitidou a bez hlasu. Ale bylo krásně, výstavní kruh v hale, sraz s příbuznou na výstavišti - jevilo se vše nějak optimističtěji. Posuzování se trochu protáhlo, protože před námi se posuzovala všechna molosoidní plemena, takže jsme se dostali na řadu k polednímu. Oproti předchozímu dni se nám vedlo výtečně a z kruhu jsme odcházeli s V2 a res. CAC. Trochu nám bylo líto, že za teto titul nemáme vůbec nic na památku - výstava šetřila... I CACové odcházeli se směšnou mašličkou s pidištítkem, který připomínal skřipec od kšandy. Ale co, výhra to pro nás byla a odcházeli jsme moc spokojení:-) Konec trochu pokazili "pánové" na parkovišti, kteří nám bránili násilím v odjezdu, protože jsme údajně parkovali na jejich ploché dráze (nikde nebyla žádná značka, ani ohraničení, pořadatel nás tam normálně nechal zajet...). Došlo k mírné strkanici (plochodrážník (s podobně "objemným" mozkem jako jejich dráha) se neudržel, když manžel odendal kolík dodatečně udělané zátarasy, abych mohla vyjet), zničení páníčkova klobouku, ale nakonec jsme v pořádku odjeli bez újmy na fyzickém zdraví. komplet fotečky http://lew.rajce.idnes.cz/NVP_a_MVP_Litomerice_21.-22.5.2011/
13. pátek až neděle - květen 2011 Trochu složitější období, ale nic tragického;-) Hlídali jsme našim bíglí babičku Tinu, bráchu a papouška Ferdu. Všichni byli vzorní, takže jsme tu hromadu společně zvládli. Psí holky byly opravdu moc hodné a vzájemně tolerantní, až jsem zírala. Nerafly se ani u bašty, svorně každá snědla to svoje a jen co dojedly, vzájemně si zkontrolovaly misky bez jakýchkoliv nevraživých náznaků. V práci spinkaly v jednom kotci na jednom polštáři, i Tanvald jsme všechny přežily ve zdraví a spokojenosti. Dokonce nedělní polední grilovačka se třemi psy na zahradě probehla bez potíží a hafánky se po chvilkovém úsilí podařilo i společně vyfotit:-D
8.5. 2011 Návrat z dovči jsme zakončili druhý den na cvičáku, kdy si Cín (a panička taky) poprvé zkusila stopy. Prý je nadějná, tak uvidíme, budeme trochu trénovat na salámek a uvidíme, zda to bude na nějakou zkoušku:-) 6.5. 2011 Počasí nám stále přeje, takže jsme se rozhodli absolvovat "opravný" výlet na Edeweiss Spitze. Výhled byl nádherný, Cín jen špatně nesla, že jsem každou chvilku vystupovala z auta fotit:-) Hromadné foto na vrcholu a šup dolů mrknout do Zell am See. Krátká procházka k jezeru, kde Cíněnku zaujala labuť (kterážto si z toho absolutně nic nedělala) a při návratu k autu jsme narazili na sekáček, kde dostala Cín od paničky plyšáka do sbírky. Na hotelu pak byla tak unavená, že s ovečkou okamžitě usnula.
5.5.2011 Dnes byl celodenním cílem Salzburg. Cíně se to moc líbilo, na okružným výletu mohla běhat na volno kolem hradeb, když jsme sestoupili do "podhradí" a využili pohostinnosti jedné restauračky, tak jsme byli příjemně šokováni obsluhou - v první řadě dostal pes vodu v pořádné psí misce, teprve potom dostali páníčci jídelní lístky. Ale co následovalo pak, nám vyrazilo dech, paní servírka přinešla na podnoce žužlací kostičku s dotazem, zda ji může Cíně nabídnout (podotýkám, že vše gratis, v centru města a přímo u hradu, kde by člověk počítal s "vysokohorskou" přirážkou i za nakouknutí do dveří). V městském parku pak budila takovou pozornost, že si ji tamní turisté fotili s dotazy na plemeno a chválou, jaká je krásná.
4.5.2011 Dnes se Cíněnce po náročném včerejšku vůbec nechtělo vstávat. Jak často se stane, že psa skoro násilím vykopáváte z postele ve čtvrt na deset dopoledne? No nakonec se nechala přemluvit a šla s páníkama na kratší výlet po Kaiser Wilhelm Promenade. Udělala dobře, našla spousty nových kamarádů. Odpoledne absolvovala historickou prohlídku města s průvodcem, dokonce mohla i do štoly:-) Chovala se vzorně, jen před kostelem hudrovala, že nemůže dovnitř. A na závěr se nám Cíňa zaláskovala do švýcarského salašníka Gaunera - pěkně se pohonili, a pak si svorně dali doušek z teplého termálního pramene;-)
3.5.2011 Tak dnešek byl asi nejnáročnější. Vyráželo se za příjemného polojasna (zprávy z domova hlásily v ČR sněžení a my se smáli...). Kolem Zell am See začalo pršet a to dost vydatně, směr byl na Edelweiss-Spitze ke Grossglokner. U mýtné brány jsme byli upozorněni, že nahoře sněží - nedbaje, jsme škrtili Logýska na dvojku a pomalu stoupali do dvou a půl tisíce metrů. Od půlky začal padat déšť se sněhem a se stoupáním se to měnilo v bílou tmu a husté sněžení... Na vrchol jsme dojeli 4 šílenci... (po nás zavřeli bránu směr nahoru, pouštěli už jen dolů). Naděje, že se ocitneme nad hranicí mraků vypršela. Fujavice, sníh, mráz - no co, aspoň pár foteček na vrcholu 2571m (byl nějaký strakáč výše??), krátký obídek v chatě, odmrazit logana z rampouchů, co se udělaly během půl hodiny a hurá dolů druhou stranou hory. Zdálo se, že se výlet moc nevydařil... Směrem dolů, přestalo sněžit, mlha se držela... ikdyž... postupně se začala trhat a světe div se, vylouplo se sluníčko a my se přeci jen radovali z nádherných výhledů. Cíňa viděla dokonce tak dobře, že v jednu chvíli začala v autě šílet, štěkat, vrčet, metat kozelce... zahlédla na stráni lišku, bohužel, páníček ji v hledáčku fotoaparátu nenašel, tak důkaz chybí, ale fakt byla nádherná:-) Pokračovalo se k ledovci Pasterzengletscher pod Grossgloknerem. Sice tu hodně foukalo, byla zima, ale svítilo sluníčko, tak bylo vše pozitivní, i svišti:-) Cíňa je taky vyštěkala, ale pak jsme jednoho zachytili na kraji silnice při siestě a to byla Cín vzorná, tak se mohlo fotit. Zpět na původní stranu hory jsme se dostali speciálním vlakem, co převezl nás i Logana a hurá domů - baštit a spát!
2.5.2011 Dnes vypadá počasí na jedničku - vyráží se do údolí a kolem řeky a vodopádů zpět. Cíně se to moc líbilo, protože většinu cesty mohla být na volno. Žízeň zahnala v termálním pramenu, ač to nebylo nejstudenější pití (47°C).
1.5.2011 Počasí nám moc nepřálo, kroupovou přeháňku jsme přečkali na nádraží, pak již jsem cesta kolem vodopádu, kterého se Cín nejdřív bála(pořádný hukot), ale pak už běhala po stezkách okolo něj jako zkušená horalka beze strachu. Odpoledne bylo válecí v posteli, protože pršelo - čubě to ted absolutně nevadilo:-D 30.4.2011 Cíňa vyrazila s páníčkama na dovču do Bad Gasteinu do Rakouska. Naprosto s přehledem zvládla osmihodinovou cestu autem, vzorně spinkala, a pokud páníci nezastavili na venčení sami, ozvala se. První věc, co Cíněnku v apatrmánu zajímalo (krom nezbytného dotankování tekutin) byl "její batoh", ve kterém neomylně cítila pískáčka. Ještě musím uvést jednu skutečnost, sama osobně si dalšího pískáčka nabalila do kufru páníkovi:-) Takže na výlet jeli modrý a žlutý a Cín tu šťastně lítala a pískala. Čarodějnice jsme oslavili trochu netradičně - překvapením pro páníčka (páníček a panička slavili ten den 2. výročí svatby). Panička se navlékla do růžovoučkých věciček (tuto barvu bytostně nesnáší) a blonďaté paruky. A aby Cín ladila, obdržela upravené růžové šatičky - legrace byla, páník to absolutně nečekal.
22.4.2011 - Cíněnka přeje všem krásné svátky jara!
9.-10.4.2011 Pro Cíněnku celkem rušný víkend - hlavně ta sobota... Nejdřív jsme my holky odložily páníčka do vězení ve Valdicích (pozn. šel tam pracovat;-)), pak byla lítací vycházka ve Valdštejnské zahradě u Valdic, trochu jsme trénovaly poslušnost, a pak vyzvednout páníka z lochu a hurá do Hradce Králové na Vetfair. Lidu bylo hodně, nějací psí kamarádi (jedna čubinka dokonce hodně podobná ČSP), všichni Cíňu hladili, pořád se ptali na něco paničky ohledně ČSP, někteří sice nesměle, ale ČSP poznali;-) Dávali Cíněnce samé moc dobré (a prý zdravé) věci - kupodivu jsme do rána ani neběhali, takže to asi dobré bylo :-D. Cíněnka si vyžádala u jednoho stánku hračku, vybrala si dle pískání tu nejlepší a panička pak jen zaplatila:-) Zde prohlásili, že jsme měli dorazit už ráno, že by jim Cíňa dělala vynikající reklamu a lákala zákazníky:-D Některým se strakatice líbila natolik, že si vyžádali další kontakty. Vypadá to, že Cíňa byla úspěšnější na veterinární výstavě než panička;-) fotečky z řádění zde http://lew.rajce.idnes.cz/Valdice_radeni_a_hracka_z_Vetfairu/ Pak už se šlo jen na pozdní oběd do KFC, kde se jako na první věc optali, zda chceme misku pro hafušu, pak teprve na objednávku. To mě velmi mile překvapilo. Cíňa byla tak žíznivá, že vylemtala skoro celou misku naposezení a nato si ustlala na bundě paničky a chrupkala než páníci dojedli. Na cestě zpět jsme se stavili v Turnově, kde na louce Cín prohnala čtyřhlavé stádo srnek (panička hulákala jako o život, a podobně jako minule se zajícem, se po chvíli ta čtyřnohá mrška nechotně vrátila). dodělány nějaké resty - seriál dvou pracujících http://lew.rajce.idnes.cz/Kterak_Cin_s_panickem_pracovala/ 26.3.2011 Asi už fakt bude jaro. Ob den z Cíni vyčesávám hrsti chlupů - což z krákosrtého psa je skoro s podivem, ale hlavní je, že to máme čím vyčesávat:-) Žádná gumová rukavice, gumové kartáče či hrabla, štětinové kartáče... ničím jsme ji nedokázali vyčesat, prostě strakáč má tak specifické chlupy, že nám pomohl pouze Furminátor a nic jiného na Cínin kožich neplatí.
25.3.2011 Došel nám super balíček.... Ale od začátku:-) Na začátku března jsme se zúčastnili fotosoutěže s touto fotografií (měli jsme poslat do jednoho eshopu fotku mazlíka se zakoupeným zbožím).
Cíňa se hlasováním klientů (tímto chci zároveň poděkovat všem, co Cíně dali svůj hlas) dostala do semifinále deseti nejlépe hodnocených. Z nich pak porota pěti členů (osazenstva eshopu http://www.zvireci-potreby.cz/fotky,644.html ) vybrala 3, kteří obdrželi balíček pochoutek a hraček v hodnotě 500,- Cíňa se umístila na prvním místě, líbila se úplně všem(!) porotcům:-) Když nám balíček dorazil - Cíněnka obhlídla nadílku a jednoznačně určila jasného favorita z hraček, kterého se nehodlala vzdát ani kvůli spánku - musel jí být zabaven a odložen na skříň. Nesla to nelibě, ale na příkaz šla do pelíšku bez ještěra. Ihned ráno po vyloupnutí očiček se posadila pod inkriminovanou skříň (a pak že si pes nic nepamatuje...) a hlasitě se dožadovala své nové pískací hračky a nedala pokoj, dokud panička nevstala a milou gumovou obludu jí nesundala. Pro úplnost ještě uvedu, že pochoutky jsou značky Nobby a tím se také trefili do Cíněnky vkusu, protože tyto a Candiesky jsou jediné, které bez potíží papáme.
20.3.2011 - Víkend bych asi shrnula pod slovíčka "na houpačce". V sobotu bylo krásně, páníčci se konečně trochu zvetili po chorobách a jeli obhlídnout Turnov. Cíněnka byla vypuštěna na louku, házeli jsme frisbee a to byla úplně nejšťastnějším psem v této oblasti:-) Velmi mě potěšila, když se nechala odvolat z pronásledování zajíce, sice jsem málem přišla o hlasivky a ona nebyla moc ochotná, ale přišla, to je hlavní! V neděli jsme absolvovali cvičák po 3 týdnech abscence. To už mě Cín potěšila méně, neboť se jí teda moc poslouchat nechtělo, bylo bláto, morko a chladněji, takže zas se muselo do auta pro svetr, aby miláček capínek udělal odložení aspoň v sedě. Ani obrany nic moc, všechno pouštěla... no tak snad příště zas bude lépe a budeme chválit.
16.3.2011 Tak se k nám dostaly fotečky z cvičáku, z posledních obran. Cíněnka na obranách začala kousat do velkého polštáře - jak jí to jde krásně na "plnou tlamu", se můžete mrknout na fotečkách - opět děkujeme Šárce a i Lence R., která tentokrát držela Šárčin fotoaparát, protože ona cvičila před námi:-) další fotečky naleznete na Cíněnčiným profilu na Facebooku http://www.facebook.com/login/setashome.php?ref=genlogin#!/profile.php?id=100001263534784
20.2.2011 Dnešní cvičák byl fajn. Sice přivolání Cíněnky nebylo 100% jako minule, ale aspoň napotřetí přišla, honit jsem ji nemusela. Co mě překvapilo, byly obrany. Zatím Cín kousala jen na svého malého peška. Ale dnes Jirka zkusil velký polštář a Cíňa fakt skvěle zakusovala na plnou tlamu a ani práskání biče jí už nevadilo. Určitě děláme pokroky:-) Snad i nějaké té zkoušky se dočkáme;-) nějaké fotečky kolegů při obranách zde http://lew.rajce.idnes.cz/Cvicak_200211/
17.2.2011 Do smečky přibyla nová myšunka Divina of Nippyland - Cíně se hned zamlouvala a musela ji očuchat a oblízat - tedy náležitě přivítat. Malá Divinka z toho byla trochu překvapená, ale už byla od chovatelky zvyklá na pejska, tak zas taková hrůza to pro ni nebyla.
10.2.2011 Jelikož teď musíme Cíňulce trochu zamotat tu její chlupatou hlavičku, má změnu režimu, procházky jinam a jindy a tudíž se nám hodila pondělní vycházka po stopách staré tramvaje v Jablonci. Výlet byl zdokumentován u pomníku úzkokolejky, a Cíňa nemohla chybět. Za fotečky děkujeme Jindrovi B.
9.2.2011 Tak Cíněnce se miminka trochu rozrostla - je jich momentálně pět, všechna krásně barevná, strakatá a krátkosrstá. Jedno má podezřele krátké nožičky:-) "Štěňátka" jsme opět zabavili a tentokrát lépe schovali až na skříň, aby je zas někde nevyštrachala a znovu nesyslila v pelíšku. více foteček a videa zde http://lew.rajce.idnes.cz/Cina_koji/
5.2.2011 Tak Cíněnka "osiřela", Flekouš šel zpátky k paničce. Naše princezna z toho týdne byla tak unavená, že se byla krátce vyvenčit v 8 ráno a do 18 hodin do večera nevytrčila čumák z pelechu. Celou dobu prospala a čůrání a bobečky se jí nejspíš vypařovaly ušima. A aby to nestačilo, tak začala pokníkávat, bezdůvodně brekat a večer když se zachumlala do pelíšku, jsem slyšela občasné jemné písknutí. Myslela jsem, že někde zašoupla pískáčka do pelechu a jak se vrtí, píská to. Tož jsem ho začala hledat. Našla, ale kde? Cín byla kolem něj stočená, měla ho nacpaný u zadních struků a regulérně ho "kojila" a čistila. Nojo, máme falešnou březost... Časově to odpovídá od hárání a možná nám to pomohl spustit i Flekoušek, přeci jen si ho Cíňa vzala pod rodičovský patronát a řádně vychovávala.
31.1. - 4.2.2011 Si Cíněnka užila krušný čásek. Hlídali jsme jedno černobílé potrhlo (kříženec bodred kolie a pointra, cca 5 měsíců stár). Cíňa se musela dělit o hračky, o pozornost páníčků, o postel atd. Hádky samozřejmě byly. Ale nikdy ne do krve. Musím konstatovat, že Cíňa je pěkný hamoun, nechtěla Flekymu nehat žádnou žužlací kostičku přesto, že byly k dispozici 4 - všechny si nahamounila pro sebe a jelikož je samozřejmě nemohla užvejkat všechny najednou, tak je fikaně poschovávala po bytě. všechny fotečky naleznete zde http://lew.rajce.idnes.cz/Hlidani_Flekyho,_aneb_-_meli_jsme_uklizeno/
Přikládáme nějaké dokumentární fotečky ze cvičáku, abyste viděli, že se neflákáme:-) Za focení moc děkujeme Šárce Mixánkové, která je zhotovovala s nasazením vlastního života:-D Poslušnost: odložení v leže u Cíněnky v zimě probíhá na dece, naši princeznu by jinak studil pupupíček;-) (podotýkám, že u zkoušek nižších tříd je toto povoleno)
Obrany:-)
27.1.2010 Zas nějaké fotečky a videjko - Cíněnka ležící, spící aneb dobrou noc, strýčku Fido! 9.1. 2011 Měli jsme přepadovou návštěvu... malý Kimeček se přišel představit. Cíněnku ani moc nezajímal, spíš byla nadšena z dvounohých členů návštěvy, protože je dlouho neviděla:-) Kupodivi to chlupaté mimino ani neusměrňovala jako třeba Flekyho. Je fakt, že jí nelezl ani do misky, ani moc ke hračkám a do pelíšku - tak asi proti ji "netankoval". No doufejme, že z něj nevyroste zabiják či asociál, protože se jedná o akita inu a ještě k tomu chlapečka.
leden 2011 Jak tentokrát Cíněnka zvládla Silvestra? Kupodivu překvapivě dobře. Týden před "rachejtlema" baštila Zylkene, a jelikož na Silvestra panička lehla s chřipkou, byla Cín celý den (!) - přestávky pouze na vyvenčení - s paničkou v posteli pod peřinou, vyjímečně na peřině. Občasné střílení nevnímala. O půlnoci jsme na různé rady ještě začali provozovat poslušnost a rozptylovat pískáčkama a ten náš poděs si opravdu skoro nevšiml, že se venku konají hororové zvuky. Třikrát hurá!!! Přežili jsme. Teda panička trochu hůře, neboť poslušnost absolvovala v horečkách a šeptem, protože nemohla moc mluvit. Ale co by pro to strakaté stvoření neudělala, že?:-) I v následujících dnech byla Cína vzorným canisterapeutickým psíkem pro paničku, dokonce se od ní nehla, ani když se paničce trochu ulevilo a začala tvořit objednávky - pak tedy sloužila jako stoleček...
Občas hlídáme švagrové jednoho psího puberťáka - to je Cín ve svém živlu, může malého usměrňovat (no, malého, už ji začíná přerůstat... ale to je jí putna).
|
poslední společné chvilky
se ženichem
