Cíněnka Strakatý samet alias Cíňa

Začátek roku 2013 (leden, únor) se celý nese v duchu Cíniných miminek :-) Ty ji samozřejmě zaměstnávají na plný úvazek, takže se ničemu jinému nevěnujeme. 25.1.2013 oslavili špunti měsíční "narozeniny".  Podrobné povídání o vrhu B naleznete na našich chovatelských stránkách www.leawil.snadno.eu  a fotečky na obligátním rajčeti http://cinenkass.rajce.idnes.cz/

2.3.2013 do nového domova odešla poslední Bellinka. Tím nás opustily všechny dětičky. A já doufám, že se budeme potkávat přinejmenším na různých strakatých akcích;-)

Aty (Barrus Ater) odešel jako první do Býště (poblíž HK), druhý šel směr Praha - Kbely Berýsek (Berys Virgatus), druhý den po Berýskovi následoval Biosek (Bios Cor) do Hradce Králové a Bellinka (Befaria Bella) vyrazila do Chebu a jejím druhým domovem bude zárovneň i Dobruška. Milé děti, doufám, že jsme vám vybrali ty nej páníčky a že se budete mít naprosto báječně!

Jaro 2013 Cíněnka si užívá svobody, pěkně přibrala, cecíčky se jí stáhly neuvěřitelně rychle. Zas jsme byly na cvičáku, jen ten sníh kdyby neby, odložení v leže nám tudíž nehrozí. Ale lítací dlouhé procházky a blbnutí s kamarády, to by nám šlo;-)

A jelikož má panička nový pořádný foťáček, fotek je více než dost.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/14.brezen_2013/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/23.3.2013_Jaro_-_snih/

 

24.3.2013 jsme konečně i my vyrazili poprvé na strakatou procházku (dříve nám v tom bránily okolnosti jako hárání, vysoká březost a mateřské povinnosti). Jelo se k Berounu, po stopách sv. Ludmily, kde se psiska vylítala po poli, vyšplhala na pěkně strmý kopec Dalimil, prošli Tetínem, zavítali do Kodské jeskyně a končili v Srbsku, kde jsme se občerstvili a ti zdatnější (včetně nás a Cíněnky;-P) se vraceli kolem Berounky zpět k nádraží (méně zdatní či spěchající odjížděli vlakmo). Počasí nám vyšlo úplně náramně, ikdyž bylo trochu chladno a na otevřeném prostranství fičelo, psiska si to rozhodně užila a vzniklo spousty foteček - ty naše najdete zde:

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Beroun_24.3.2013_strakata_prochazka/

 

V dubnu 2013

12.4.2013 jsme po paniččině práci vyrazili směr Ostrava. Dojezd byl kolem 23 hodiny. Co tam? Druhý den výstava:-) NVP Ostrava. Cíněnka obdržela od pana rozhodčího Havelky V1, avšak bez titulu. Moc jsme nepochopili proč, ale budiž. A jelikož nás tam tedy nic dalšího nedrželo, vyrazili jsme do Svojanova na předsrazovou schůzi. Cín se tam na volno vyblbla se strakatými kolegy a kříženečkem Filípkem. Když rokování skončilo, vyrazili jsme "někam"... Až po cestě rozhodl páníček, že přenocujeme v Žamberku. Vybral krásný penzion, kde byli z Cíněnky nadšení, neskutečně se jim líbila:-) Druhý den v neděli jsme už pospíchali do Bystrého u Dobrušky za naším béčkovým dítětem Bellinkou. Tam jsme strávili příjemné dopoledne a poledne. Víkend trochu hektický, ale se spoustou zážitků s prima lidičkami a strakatými kamarády.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/NVP_Ostrava_13.4.2013_Svojanov_predschuze/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Bellinka_-_navsteva_14.4.2013_Bystre/

 

Květen 2013

4.5.2013 jsme si udělaly dámskou jízdu na "intenzivce" s Katkou Lerlovo. Zaměření bylo na agility a různé blbůstky přes shaping. Cíňu to velmi bavilo a paničku jakbysmet. Cín nebyla jedinou strakačkou, byla s námi i hnědo-žluto-bílá Akira s paničkou Kristýnou a všechny jsme si to náležitě užily. Rozhodně vědomosti využíváme dál a cvičíme:-)

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Intenzivka_s_Katkou_Lerlovou_4.5.2013/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Shaping_7.5.2013/

 

 

25.5.2013 
Mezinárodní výstava psů v Litoměřicích, posuzovala Slovenka Linda Voláriková. 
Cíněnku "ohodnotila" VD. Jak sama prohlásila, líbí se jí feny typu psa - velké, mohutné (proto 
také vyhrála Amina), tudíž je jasné, že jemná "holčičí" Cíněnka fakt neměla šanci:-) (jojo, 
objektivita hodnocení... jednou jsi nahoře, podruhé dole, tak to prostě je..... aspoň víme, že na 
tuto paní rozhodčí holt jezdit nebudeme). Také jsme se dozvěděly, že Cín má najednou světlejší 
oko:-) Většinou jsme ho měly správně tmavé, nebo hnědé. Ale takové věci se prostě 
vystavovatel dozví na většině výstav (že má zas úplně jiného psa, než jakého vystavoval před
 měsícem pod stejným jménem). Ale jinak jsme si den užily, příjemně pokecaly s lidičkami kolem 
strakáčů, pořídily další psí nezbytnosti a "vyvenčily" dvě kamarádky ze cvičáku.

Květen/červen 2013 rozhodně nezahálíme. Panička vyrobila slalom na zahradu, chodíme na agility, na cvičáku jsou konečně překážky jako metrovka a áčko, takže se může řádit! Trénujeme stále i poslušnost a obrany.

15.6.2013 Národní výstava psů v Klatovech. Vyráželi jsme v pátek 14.6. večer rovnou po práci směr Plzeň k příbuzenstvu, kde jsme přespali a ráno hurá do Klatov. Výstava byla ve znamení růžové barvy a kdo měl psa nějak vypaáděného růžovou, nebo byl sám v růžové, tak dostal dáreček (skládací misku). Cíněnka zazářila, porazila další dvě soupeřky a dostala V1, CAC;-) a musela se stylově vyfotit s medailí a růžové mikině, když to k té výstavě patří. Jelikož jsme v Klatovech nikdy nebyli, po výstavě jsme vyrazili omrknout město. Bylo krásné počasí, vznikla spousta fotek a na cestě zpět do Plzně jsme příbuzenstvo "přepadli" na chaloupce, vyrazili na pěší výlet do lesů a kopců a totálně vyčerpaní padli opět v Plzni za vlast. V neděli jsme Plzeň a drahé příbuzné opustili směr domů... ale nejelo se přímo, vzali jsme to přes Příbram a navštívili našeho krásného synka Anýska. S Cíněnkou se pěkně vylítali, takže cesta domů byla náročná akorát pro paničku-řidičku, zbytek posádky vozu spinkal.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/NVP_Klatovy_15.6.2013/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Anemos_Agilis_LeaWil_16.6.2013/

 

 

29.6.2013 dlouho vyhlížený a blokovaný termín. Strakatý sraz v Krásném Dvoře. Ano, to je ten krásný Dvůr, kde jsme byli loni s Cíňou za ženichem Atisem - tatínkem našich Béček. Cíňa týden hárala, tak jsem měla trochu obavy, co na to pejskové (o Cín jsem strach neměla, ta všem dost jasně vysvětlí, že není ten správný čas), po poradě s organizátory jsem ji ale s sebou vzali. Ono těch komplikací se vyskytlo více, jakoby někdo nechtěl, abychom jeli. Nejdřím odešlo auto na hodně douho do "léčení" do servisu, takže jsme si museli na víkend auto najmout. Pak panička dělala hromadu "strakatých" obojků s termínem dodání právě na tento srázek a dva dny před dokončením odešel šicí stroj. Byl sehnán náhradní a obojky ušity. V noci před odjezdem se panička vzbudila s bolestí v koleni a oteklým palcem u nohy.... na procházku pěšky nic moc... ale ani to nás neodradilo a vyrazili jsme. Na místo dorazili včas, prohlídli si kouzelný zámek Krásný Dvůr, prošli jarmark na nádvoří, zúčastnili se přehlídky ČSP tamtéž (sešel se nás neuvěřitelný počet), udělali jsme i "výstavní" kruh pro zvědavce a nakonec vyrazili na komentovanou prohlídku zámeckým parkem. Strakáči byli úžasní, chovali se vzorně i na volno ve smečce, i Cíňu chaláni ustáli a dali si vysvětlit, že sice čubinka krásně voní, ale k mání není. Na závěr dne jsme poseděli a příjemně popovídali s přáteli a hurá na kutě v ubytovně. Druhý den jsme to vzali přes Žatec, kde měla panička zamluvené dvě potkaní holčičky, vyzvedli jsme je, prošli se po Žatci a vyrazili domů.... Moc fajn víkend a jsem ráda, že jsme se nenechali odradit drobnými překážkami.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Krasny_Dvur%2C_Zatec%2C_Ustek_29.-30.6.2013/

 

14.7.2013 jsme navštívili Toníka (Cíněnka nešla, protože hárala). Domlouvali jsme podrobnosti zářiové bonitace, tak snad vše klapne.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Antos_Bellus_LeaWil_14.7.2013/

 

20.7.2013 Mezinárodní výstava psů Mladá Boleslav - posuzovala rozdhočí Mgr. Božena Ovesná (oproti propozicím došlo ke změně). S Cíněnkou jsme byly ve třídě otevřené s dalšími třemi čubinkami. Cín si odnesla slušné třetí místo (V3). A jako na každé větší výstavě se opět nakupovalo a největší radost měla panička ze stanu (který shání už půl roku), takže už se nebudeme bát hicu nebo slejváku. S sebou jsme měly i podporu ovčandy Barči a její paničky.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/MVP_Mlada_Boleslav_20.7.2013/

 

10.-13.8.2013 S námi byla Cíňa na dovolené na Slovensku. Zážitky máme všichni a náramně jsme si to užili. Na penzinu Western nebyl žádný problém, na pejsky tam jsou zvylí a hodní. Největší zážitekbyl asi ze sedačkové lanovky na Chopok. Cín to zvládla bravurně (další úseky pak byly v kabinové, to je samože brnkačka)

Cíňu pustili i na Litavský hrad.

A proběhla se i ve vodopádu uprostřed vesnice Lúčky.

A nakonec byla i pořádná koupačka (pouze díky pískáčkovi) v Liptovské Maře.

13. - 15.9.2013 Setkání strakáčů ve Svojanově

Čtvrtek 12.9.2013.... cestovní horečka vrcholí.... máme všechno? Pro psa, pro paničku, pro všechny ostatní.... Hlavně foťák a příslušenství, však ve všech kolonkách rozdělé práce organizátorů setkání je: "Lea fotí"...

foto Radek Loska
Ano, ano, přípavy na 4. Setkání strakáčů vrcholí. Letos jsme s Cíněnkou součástí organizačního týmu, takže vyrážíme dříve, abychom pomohly s přípravami a vše náležitě dokumentovaly. Ano dokumentovaly... obě dvě... Cíňa byla většinu času se mnou a dohlížela nad mou činností. Páníček letos zůstal doma. A možná dobře, protože do Logana by se už nevešel. I chudera Cíňa se mačkala na třetině zadní sedačky, neb zbytek zabírala přepravka. Kufr byl nacpaný všemožnými nezbytnostmi. Předpověď počasí moc pozitivní nebyla, takže bylo třeba se dle toho vybavit. Jelikož jsme setkání neměly úplně za rohem, z Jablonce nad Nisou za Moravskou Třebovou je to už slušný kousek cesty, tak se muselo párkrát stavět na "čůrpauzy". Poslední zastávka byla v Moravské Třebové u Lidlu doplnit zásoby pitiva a jídla, než bude k dispozici plná penze od pátečního večera. A jaké bylo překvapení, když jsme se v daném diskontu sešli s větší částí organizačního týmu. Obligátní Sejdeme se na Vlachovce či Sejdeme se na kožním, inovuji na Sejdeme se v Lidlu v Třebové. Přivítání bylo více než vřelé, jako vždy, když se sejdou strakáčníci a podobně "postižení" lidičkové. Také hafáčci na parkovišti se rádi viděli. Proběhlo první přerozdělení úkolů a Logýsek vyfasoval roli vůdčího auta směr Svojanov. Cestu jsme nezapomněli, takže jízda byla hladká a brzy jsme dosáhli svého cíle.
 A začalo vybalování - nejdříve "erár" a až pak vše ostatní. Do toho přijížděli další organizátoři, tedy další vítání a zdravení, organizování a vykládání. UF! Následovala večerní porada v příjemném duchu a setkání s Bibčou a jejími štěnátky.

Prima atmosféru jen lehce kalily vyhlídky na špatné počasí. Neustále byly žhaveny dráty (spíš bezdráty) serverů o počasí s výsledky tak rozdílnými, že nezbylo, než se spolehnout na vlastní oko a kůži a jednat dle toho aktuálně.
 Pátek... příprava chatek, registračního kiosku, reklam, uvítacích balíčků... všichni poletují a ... Lea i fotí.
 Po třetí hodině se začínají sjíždět první odvážlivci. Pošmourno a deštík většinu z nich neodradil. Lea fotí. Přijíždějící, vítání, seznamování hafanů a páníčků. Probíhají socializační hry s Verčou a lidičkové se ubytovávají. První společná večeře a následuje přednáška Katky Ungrové o asistenčních psech. Ta mi bohužel unikla, protože "Lea fotí". Cíněnka celý den asistovala v seznamování, přivítala své děti, které dorazily - nejdříve Adálku (Adalia Punctata LeaWil - pěkně se nám holčička spravila, už to není žížalka, ale krásná slečna), pak Atyho (Barrus Ater LeaWil) - pořádný kus chlapa z něj vyrostl, až jsem ho skoro nepoznala. Ale máma nejspíš jo a sprdla ho na tři doby, když začal být rozjívený. Uondaná matinka zapadla do pelíšku a ani nezvedla hlavu, když šla panička přivítat posledního člena strakaté rodiny. Jako poslední totiž dorazila Bellinka (Befaria Bella LeaWil) s paničkou a třemi ratolestmi. Ti dorazili i jako poslední účastníci v pátek před půlnocí. Poslední porada organizátorů - co s počasím. Ale vzhledem k již zmíněným předpovědím/nepředpovědím bylo ponecháno rozhodnutí na ráno, jak s následným programem za mokra.

  Sobota 14.9.2013 sluníčkem nevítá, takže byl lehce přeorganizován program pod střechu. Rychlá snídaně, a pak šup, šup vyklidit prostor jídelny, bude zde probíhat trénink dogfrisbee. Ukázky s disky a pejskem proběhly za pořádného slejváku venku. Poklona Markétě Malinčíkové, že to zvládla, a pak se ještě ujala dychtivců a v jídelně jim ukazovala, jaké disky lze bezpečně použít, jaké vůbec ne a co se s nimi vůbec provádí. Za zdí jídelny v klubovně simultánně probíhaly ukázky dogdancingu s Ivou Říhovou a Edíkem. Tam se Cíně a fotoaparátu líbilo více, mamka si zapozovala s dcerou Bellinkou a něco si i zkusily, Edíkovi to pěkně šlo a ostatní psiska taky nezahálela a trénovala s páníčky. Pomalu se přehoupl obídek a po obídku proběhl bazárek starých i nových věcí pro pejsky a jejích páníčky. Cíňule byla utahaná, tak neměla problém se na tu dobu zakutat do deky v přepravce a chrupat. Vlhko a zima byly všudypřítomné, takže náš "drahý" pes musel chodit v mikině nebo bundičce (neb přiliš nepobehoval, doprovázel fotící paničku, postával a podobně se méně hýbal) a na pokoji se musel přikrývat dečkou, aby z něj nebylo třesoucí se strakaté neštěstí.

Na bazárku se objednávaly super phuseckle od Kačky Mihokové, které dodali s mužem jako sponzorský dar do uvítacích balíčků (právě je mám na sobě a pěkně hřejou). Řada lidiček je využila již ve vlezlém počasí setkání. Dále se zde prodávaly různé drobnosti pro hafany, my přispěly svou troškou (větší troškou) do mlýna s obojky, hračkami a strakatými tričky se savovou batikou. Jo a nesmím zapomenout na výborný medík od Verči a Jindřicha, právě se jako churavějící osoba cpu tím slunečnicovým a oblíbený akátový si nechávám na později:-) Bazárek byl jeden z mála časových úseků, kdy "Lea nefotí".
Po bazárku se první odvážlivci vydali na naučnou stezku (odvahy?) i za deště. Ti co nebyli na trase, se věnovali rukodělným záležitostem a tvoření v podobě fleecových hraček a interaktivních hraček coby "skořápek" pro pejska z víček od kávy. Souběžně probíhala "školička" pro dědi, kde si malí dvounožci mohli vyrobit náhrdelník nebo uplácat kuličku mokrým plstěním. Kolem 16 hodiny polevila nepřízeň počasí, takže se mohl vytáhnout slibovaný coursing. Konečně si zaběhala i Cíňa. Ač jsem byla přesvědčená, že ji toto nebaví (vždy to absolvovala s páníčkem a s nechutí), opak je pravdou, stačí psisko jen správně vyhecovat a běžela za "plastovým králíkem" jedna báseň. S foťákem, Cíňou a Martinem se strakatým Fanouškem jsme posléze vyrazili do kopce na sjezdovku naproti prvním vracejícím se sportovcům z procházky. Na kopci jsme potkali naši Bellinku se vším doprovodem a psiska si na stráni chvilku zablbla. Přečetli jsme si poslední (pro nás první) otázku a po shlédnutí dalšího krpálu, který by nás z této protistrany čekal, jsme to otočili a šli zpět, jelikož už panička cítila, že počasí začíná nést své nastydlé ovoce a musela být ještě schopna do večera vyluzovat zvuky co nejvíce podobné mluvení. Lea stále fotí.
 Čas do večeře panička stejně musela využít trochu s dalšími povinnostmi. Sešlo se dost "otázek na veterináře" a bylo třeba zprovoznit přednášku na večer, která vypukla krátce po večeři. Rozloučit se přišla panička Bellinky, že jsou celí promočení a málo vybavení do dalšího vlhka, takže musejí odjet. Dospělec by to zvládl, ale je fakt, že tři  děti by to mohly odstonat. O tom už jsem něco tušila v tu dobu i já. Odskřehotala jsem si své blekotání o srdíčku a nemocích, snad to někomu i něco dalo, odpověděla na dotazy a věděla, že druhý den držím bobříka mlčení.
 Noc ze soboty na neděli s šílenou bolestí krku v navlhlých peřinách dala tušit výsledek. Ještěže jako abstinent nejsem v podezření z prohýřené noci u alkoholu:-) Pazvuky, které se šířily z mých úst při snaze říct "dobré ráno", asi leckoho pobavily. Ještěže Cíňa je už celkem rozumný pes. Přivolání šeptem celkem zvládla. Ale na druhou stranu nám aspoň v neděli dopoledne přálo počasí, takže výstavnictví, druhý coursing a psí olympiáda proběhli v daleko lepší náladě a všichni si to užili. Povinná fotodokumentace proběhla, ale pak jsme se i my s Cíňou zapojili do zápolení. Tudíž chvilka, kdy Lea nefotí, ale taky nemá nejspíš žádnou fotku z vlastního blbnutí se psem. Úděl fotografů.... Překážková dráha celkem standard. "Cesta na veterinu" v našem případě některé pobavila - veterinářka nese svého vlastního psa na vet... No co, občas i tam musíme, teda my tam chodíme denně, že:-) Aneb soutěž, kdy bylo třeba na čas popadnout psa a uběhnout vytyčenou trasu, byla zpestřením. Dále pak slalom mezi nohama páníčka, šlo to celkem dobře. Aport vybrané věci 3x - u toho jsem byla v šoku, ten pes to třikrát přinesl!!! Pes, který mi pět let neaportuje! Asi přejdeme na aport fleecové hračky:-) Nejvíce asi všechny zúčastněné pobavily dvě disciplíny. První byl aport pochoutky. Sušené masíčko málokdo ze strakáčů přinesl zpět páníčkovi a ještě aby ho dobrovolně vydal. Cíňa přišla, ochota vydání "aportu" už byla menší, ale kousek mi přeci jen nechala, a pak ho samozřejmě dostala jako odměnu. A druhou pro některé pažravce "veleúspěšnou" akcí bylo přivolání mezi pamlsky a hračkami. Cíňulka pověstná svou nežravostí byla ve výhodě, stačilo dobře nafixovat na paničku a důrazné a nadšené přivolání s mnohem lepší odměnou za splněný úkol. Řada strakáčů se úplně klidně zahanbit dala a v klidu si vyžrala všechny mističky s granulemi a buřtíky po cestě, až se musel nastavit časový limit, protože někteří by tam papali do dnes:-) Vyhlášení soutěží bylo pro mě a Cíňu trochu překvapením, protože Cíňuch se umístila v psí Olympiádě na prvním místě ještě s jednou strakatou slečnou. A škoda, že nevydržela Bellinka, vyhrála 3. místo Pes sympaťák. Cenu jsme za ni převzali a doma poslali poštou. Počasí si řeklo, že dost bylo slušnosti ze jeho strany a na vyhlášení výsledků se začalo mračit a pršet. Nejvyšší čas vyklidit pozice. Tedy chatky a pavilony. A úprk směrem domů.
 Doufám, že i přes nepřízeň počasí si to všichni náležitě užili, nezanevřeli na setkání, a že se v příštím roce opět setkáme v hojném počtu. Sice si řada z nás krom zážitků přivezla i nevítaného společníka - pana Bacila, ale věřím, že ani to dobré dojmy z celé akce nezkazí.

 

fotky ze setkání http://cinenkass.rajce.idnes.cz/CSP_setkani_2013_-_A_Love_in_Paws/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/CSP_setkani_2013_-_1.den_-_prijezd/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/CSP_setkani_2013_-_2.den_14.9.2013/

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/CSP_setkani_2013_-_3.den_15.9./

 

21.9.2013 Klubová výstava KCHMPP v Ml. Boleslavi - posuzovala MVDr. Ridarčíková, které se Cíněnka moc líbila, ale vytkla jí chybějící zuby a dala jí za to VD (možná by měl někdo říci rozhodčím, že premoláry a moláry u strakáčů mohou chybět, ale dohadujte se s rozhodčím v kruhu, že....). Dokonce když nás paní rozhodčí hledala, aby nám předala desky s posudkem, pravila "Kde je ta nekjrásnější bez zubů?" Nojo, úděl:-)

foto Veronika Pecharová

22.9.2013 Speciální výstava plemen FCI dosud neuznaných - klasická ukázka "jednou jsi dole, podruhé nahoře", kdy Cíňa dostala od pana Vondrouše V2, res. CAC z konkurence 8 fen (pěkné ne?). Navíc další úspěch měl Toník (ANthos Bellus LeaWil), který byl na své první výstavě v životě kvůli uchovnění a hned dostal V1, CAC. Páníčci měli velikou radost, Tonda byl i úspěšně zbonitován a uchovněn bude po dodání výsledků DKK a LP. A též nám udělal obrovskou radost Anýsek (Anemos Agilis LeaWil), který byl nejen znobitován, ale zrovna i uchovněn, protože již má splněny všechny podmínky chovnosti.

               Cín se svou cenou                                                        Cín s úspěšným Toníkem

Cín s uchovněným Anýskem

 

podzim 2013

 cvičíme s Cíněnkou agility v Podještědské smečce a moc jí to jde:-) a hlavně nás to obě baví.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Agility_Podjestedska_smecka_13.10.2013/

 19. - 20.10.2013 Potkaní výstava a bonitace a schůze Spolku v Čáslavi

 V sobotu jsme se s Cíňou a čtyřmi potkanami vypravily na výstavu do Toulcova dvora v Praze. Ano výstava, ale jestli pátráte v kalendáři psích výstav, tuto tam nenajdete, neb to byla výstava potkaní:-) Bylo to náročné už od začátku, protože panička při odjezdu v pět ráno zjistila, že je bez navigace.... Jeďte si někam, kde jste autmo nikdy nebyli, bez navigátora (živého či elektronického), při českém stylu značení na silnicích. Mapa je vám trochu k ničemu, když musíte ještě řídit a nelze stavět v pražském provozu každou chvilku při krajnici. Ještěže chodí brzy ráno venčit aspoň pejskaři. Paní se smečkou pěti kříženečků nám pomohla se dostat k cíli. Cíňa byla celý den vzorná, jen bazírovala na tom, že bude neustále s paničkou, takže musela se mnou i na WC. Prostě sama nikde uvázaná nebude. Byla to naše první potkaní výstava a hned jsme si odvezly trofej. Naše Anežka získala 2. místo za nejlepší mladou samici mazlíka. Potkali jsme se tam i s Bylíkem (z Trpce) a páníčky. Panička u nás měla pro psíka obojek a my u nich Cíněnčin portrét na plátně. Pochlubíme se hned, jak obraz obdrží krásný dřevěný rám;-)

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/2_podzimni_vystava_potkanu_19.10.2013/

 

 

 Tím ale naše zážitky rozhodně neskončily, protože jsme se musely přesunout do Čáslavi, kde se druhý den konala schůze Spolku českého strakatého psa a 1. spolková bonitace (nemělo smysl se kodrcat domů a zas vstávat v pět a jet zpět do středních Čech). Zase jsem se musela spolehnout na české značení... ouha. Původně plánovaná trasa se poněku zvrhla a místo po dálnici mě to nasměrovalo na Říčany. No budiž, bude to trvat déle, ale dojet by jsme mohly. Opět ouha... na trase se vyskystla 31km objížďka... samozřejmě téměř neznačená, takže když jsem se spolehla na svůj smysl, tak jsem se sice dostala brzy zpět na hlavní tah, ale bohužel stále ještě před vlastní uzávěrou, takže se jelo objíždou znovu a mohem dál... a stavějte si každých 5 km nebo před každou křižovatkou v "Kotěhůlkách", abyste směr zkonzultovali s mapou... za tmy... Tolik sprostých nadávek na adresu silničářů jsem už hodně dlouho z úst nevypustila. Aspoň že v Čáslavi jsou vzorní a mají značené silnice. Tam jsme dojely krásně. Po ubytování jsme okamžitě všechny padly za vlast. I krysky, které normálně se soumrakem ožívají.

Druhý den již začali najíždět další strakáčci s páníčky, zbonitovalo se 7 psisek, zalítali si u penzionu a proběhla schůze, kterou jsem musela se svou smečkou opustit trochu dříve, abychom stihly ještě absolvovat nedělní agility. To byl taky úprk. Dojezd do Jablonce, vyložení myší páníčkovi na chodníku před barákem (trochu stylem ze Slunce, seno, jahody "nestavíme, máme zpoždění, vyskakujte za jídy, trochu přibrzdíme") a plynule pokračovat do Liberce. Cín byla nadšená, že konečně probíhá nějaká akce po dvou dnech úmorného ležení a nic nedělání. Krásně jí to šlo, jen byla na zničenou paničku moc rychlá:-)

 

14.10.2013 podzimní focení - krásné počasí, krásný podzim, slušný fotoaparát...

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Podzim_2013/

 

27.10.2013 - krásné počasí a podzimní procházka v Liběchově

Počasí krásně vyšlo, ač to do poslední chvíle vypadalo, že dle předpovědi zmokneme. Ještěže ti naši meteorologové se trefí až dva dny po... Psiska se úžasně vyřádila, sešlo se nás celkem dost. 11 strakáčů, leonbergřice a Filípek. Někteří se i cachtali v obřích loužích po cestě. Nadlidským úkolem bylo vyfotit všechny 4 varianty ČSP spolu. Vzáceně se nám totiž všichni na procházce sešly. Ale.... 1 štěndo a jeden puberťák udělá svoje. Ač Cíňa a Akira celkem spolupracovaly, tak mládežníky usměrnit a přesvědčit, aby chvilku vydrželi tam, kde mají, bylo značně vysilující pro všechny zúčastněné. A to včetně "rozumných strakatých dam", takže když už se štěnda usadila, tak dámy toho měly akorát dost a odešly ze záběru samy. Ale tak  něco málo se snad povedlo, no:-)

Po skončení procházky a obědě v liběchovické hospodě jsme krásně stíhali i agility. Ale bylo to trochu k ničemu. Psychické a fyzické vytížení bylo tak velké, že se madam strakatá vůbec nesoustředila a trénink byl fiasko. No, poučení pro příště. Ze strakaté prochajdy, všichni hajdy do postýlky:-)

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Libechov_27.10.2013/

 

 

17.11.2013 státní svátek a strakáči vyrazili do mlhy na rozhlednu na Blaníku. No, blanické rytíře jsme nepotkali, asi stále není tak nejhůř. Počasí nám trochu nepřálo, mlha byla hustá tak, že by se dala krájet, ale jak trefně poznamenala jedna účastnice: "Jen strakáčníci jsou takoví blázni, že vyrazí na rozhlednu v mlze." Psiska ale byla vzorná a držela se ve smečce na lesních cestách. Sluníčko nás lehce polechtalo těsně před výstupem na vrchol, to jsme se dostali na chvilku nad inverzi. Z rozhledny opravdu moho vidět nebylo - jen bílo. Ale nám to nijak nevadilo a psům už vůbec ne. Krásně se všichni prošli, lidičkové poklápali a promáchají z mokré trávy vyrazili zpět domů.

http://cinenkass.rajce.idnes.cz/Blanik_strakata_prochazka_17.11.2013/

 

Vánoce a Silvestr

 ve znamení pohádek, válení se, cukroví (jen pro páníčky), návštěv a výletů.

Štědrý den se v poledne slavil s bígličkou Tinou, večer pak křížencem s Flekym. Takže Cín měla stále nějakou psí společnost. Od Ježíška dostala mňamky (pouze psí), pelíšek do Prahy a kartáč na chlupy - teda ten je spíš pro paničku, protože je určen na dostávání chlupů z čalouněných věcí a opravdu funguje;-) pověstný motýlek či beruška (máme i čtyřlístek s držadlem, asi novinka).

25.12.2013 jsme na dálku popřáli našim dětičkám z vrhu B k ročním narozeninám.

Se Silvestrem to bylo jako každý rok.... trochu horší, resp. příšerné je na tom to, že rachejtle ve velkém stříleli zabedněnci už od odpoledních hodin:-( Na Alavisu Relax to Cín zvládala doma docela dobře, ale ono je občas potřeba psisko aspoň krátce vyvenčit, to bylo peklo - okamžitě obrat a přiškrcená táhnla tomů. Cíněná už si zvykla při ráně se paničce nastěhovat pod stůl, takže tam obdržela dečku a tváří se celkem spokojeně. Hlavně, když je někdo na blízku. Po 16. hodině jsme vyrazili vlakem s partou přátel do Sklarske Poreby a pak zas zpět do Jablonce. Tam se Cíně líbilo, prootže za jízdy žádné petardy slyšet nebylo a ukacali jsme na konečné maníky, aby si rachejtle nechali na půlnoc, až tam nebudeme, byli rozumní, takže nestříleli.

Mysleli jsme si, že do půlnoci vydržíme u rodičů, ale na sídlišti ty rány byly ještě horší než u nás, tak jsme se v půl jedenácté sebrali a odjeli domů. Veškeré přesuny po Jablonci jsme museli udělat autem, protože by to pěšky nešlo:-( Vlastní půlnoc jsme tradičně strávili na chobičce a WC..... apeluji tímto na všechny, co nutně musejí na Silvestra práskat petardy. PROSÍM! Omezte se jen na dobu okolo půlnoci, zvířata to špatně snášejí, panikaří, lehce se vytrhnou a ztratí. Tím vším trpí i jejich páníčci... Nechápu jedince, co musejí střílet 2 týdny před a 2 týdny po konci roku....